|
|
Potenciál krmných směsí a obilovin jako nástroj pro udržení dobré produkce tržního kapra ve vztahu ke kvalitě vody.
MELKA, Václav
Cílem této diplomové práce bylo otestovat produkční účinnost obilovin a krmných směsí a současně posoudit jejich vliv na kvalitu vody při aplikaci v polointenzivním chovu kapra. Krmný pokus probíhal 112 dní v 10 experimentálních sádkách. Testovaným krmivem bylo obilí (triticale), extrudovaná doplňková krmná směs od firmy Aller Aqua s 24 % obsahem proteinu, peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu (KP) a peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu a s nižším obsahem fosforu (KPmínus). Kontrolní obsádka o stejné hustotě byla bez příkrmování jen na přirozené potravě. Rybí obsádky byly přikrmovány 3x týdně, pokaždé v ranních hodinách a na stejné místo v nádrži. Pokus probíhal ve dvojím opakování. Měření parametrů vody (teplota, kyslík, pH) probíhalo ve dvoutýdenních intervalech, odběry vzorků vody pak v měsíčních intervalech. Na konci experimentu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele a stanovena bilance fosforu. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných obilovinami (FCR - koeficient konverze krmiva 2,41 - 0,46, SGR - specifická rychlost růstu 0,54 - 0,07 %.d-1) nejnižší produkční účinnost byla u krmné směsi KPmínus (FCR - 3,72 - 0,30, SGR - 0,39 - 0,02 %.d-1). Nejvyšší retence fosforu (88 %) v biomase ryb byla dosažena u obilovin. Nejnižší retenci fosforu (60 %) vykazovali kapři přikrmovaní krmnou směsí KP. Přikrmování kaprů testovanými krmivy nemělo významný vliv na kvalitu vody. Z ekonomického i environmentálního pohledu se jako nejvhodnější krmivo pro rybniční chov kapra jeví obiloviny.
|
|
|
Vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace larev štiky obecné (\kur{Esox lucius}) na umělé krmivo v rámci RAS
DUŠEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo experimentálně vyhodnotit možnosti adaptace štiky obecné (Esox lucius) na kontrolované podmínky chovu v RAS a na příjem umělého peletovaného krmiva. Zvláštní pozornost byla zaměřena na vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace a míru kanibalismu. Experiment byl rozdělen do šesti skupin s různým světelným režimem (L8 : D16, L4 : D8 : L4 : D8, L12 : D12, L4 : D4 : L4 : D4 : L4 : D4, L16 : D8, L8 : D4 : L8 : D4). Do každé skupiny bylo nasazeno 3 600ks larev štiky, tedy 20 ks.l-1. Krmení probíhalo ručně v intervalu 15 min. Denně byl zaznamenáván úhyn a probíhala biometrická měření. Po 15 dnech byl experiment vyhodnocen. Adaptace na peletované krmivo byla úspěšná. Byl zjištěn vliv světelného režimu na přežití, kanibalismus a růst štiky obecné v RAS. Nejvyšší konečná kusová hmotnost byla dosažena při použití světelného režimu L16 : D8 (W= 0,13135 ? 0,02924 g). Nejnižší konečná hmotnost byla u světelného režimu L8 : D16 (W= 0,06296 ? 0,01306 g). Nejvyššího přežití bylo dosaženo u světelného režimu L8 : D4 : L8 : D4 (61,36 %), nejhoršího u světelného režimu L4 : D8 : L4 : D8 (28,33 %).
|
host ::
RSS.